Naše fyzické tělo je pouze vnější schránkou, obrazem hlubší reality. Pod povrchem své vnější formy jste spojeni s něčím tak nesmírným, nepochopitelným a posvátným, že si to nelze ani představit. Uvědomování si vnitřního těla má mnohé blahodárné účinky v hmotné sféře. Jedním z nich je zpomalení stárnutí hmotného těla.
Za mistrem Farinem, veleknězem řádu světla, jednoho dne přišel utrápený poutník. Žádal o radu, jak má naložit se svým životem. Mistru pověděl, že se mu nic nedaří a cítí se mizerně. Farin laskavě pozoroval poutníkův vystrašený výraz a v klidu dopil svůj čaj. Po dlouhých minutách se poutník trochu uvolnil a v místnosti se konečně rozhostil dostatečný klid pro Farinův dotaz “Co ti chybí bratře?”.
Uvědomování si vaší vlastní energie vám napoví, co je pro vás dobré. Když se podíváte na všechny ty knihy, které máte doma, nebo slyšíte o nejrůznějších metodách hubnutí, neptejte se „Co bych měl/a zkusit?“ ale „Co chci s chutí vyzkoušet?“
Musíme pochopit, že jsme člověk milující, duše milující a ne člověk myslící ani člověk fyzický. Když člověk z úrovně těla přechází na úroveň ducha, může to vypadat jako rozpad všeho: ztráta zaměstnání, zdraví, rodiny… Musíme přestat se urážet na Boha, nenávidět svůj osud, nenávidět sebe.
Človek môže byť hostiteľom viac ako 100 rôznych druhov parazitov, od mikroskopických vírusov, baktérií, červov, kvasiniek či pliesní, až po pásomnicu, ktorá môže narásť viac ako jeden meter. Parazity nie sú iba v hrubom čreve, ako sa väčšina ľudí domnieva, môžu sa nachádzať aj v iných častiach tela, napríklad v pľúcach, pečeni, slezine, žalúdku, svaloch, nosohltane, mozgu, srdci, krvi, koži, urogenitálnom systéme, očiach a pod.
Jsme na tomto světě proto,abychom se naučili žít,abychom zvládli život.Život je plynoucí působící energie.Pokud není připuštěn některý jeho aspekt,vznikne nahromadění energie a nerovnováha.Na jedné straně tlak,na druhé nedostatek.Když například do svého života nevpustím aspekt“schopnosti prosadit se“,projeví se ten nedostatek možná tak,že budu při povýšení přeskočen,že nedostanu místo,které chci,nebo nedosáhnu nějakého jiného cíle.
Člověk má svobodu volby.Proti této svobodě však stojí konfrontace s následky jeho konání.O to se stará zákon osudu nebo-li zákon příčiny a důsledku,který se projevuje jako osud.Osud není ani neprozkoumatelné Boží rozhodnutí,ani slepá náhoda.Spíš je to ten nejspravedlnější zákon,který známe a který zní:“Každý dostane to,co zapříčinil.Nic míň,niv víc a nic jiného“Osud je tedy vždy šitý na míru našim individualním potřebám.Vypořádání se s osudem vede nakonec k setkání s onou Jedinou silou,jíž říkáme Bůh.