Ahoj všichni!
Vztahy jsou středobodem růstu. Jsou to ty nejkontrastnější životní zkušenosti. Přináší nám jak to největší štěstí, tak to největší utrpení. Jsou prostředkem k našemu osobnímu rozvoji. A proto se v rámci vztahů musíme naučit přijímat změnu. Protože jakýkoli osobní vývoj znamená změnu. A tak pokud chceme mít harmonické vztahy, musíme se naučit vyvíjet společně namísto každý zvlášť.
Svoboda, to neznamená naučit se jíst už jenom dokonalé/čisté jídlo a neuhnout v tom z cesty, tedy se stát jakýmsi duchovním nadčlověkem. Znamená to být schopen/schopna sníst jakékoliv jídlo bez posuzování sebe a daného jídla. Znamená to být v jednotě se vším jídlem – jinými slovy, nebýt s žádným v odporu.
Nie sme ničí majetok. Sme slobodné bytosti.
To, čemu říkáme vědomí, pocity a emoce je ve své podstatě pole. Existuje tu dialektický vztah. Jsou tu vrstvy vědomí a pocitů, které jsou závislé na těle. Ale jsou tu také úrovně vědomí, pocitů a emocí (podvědomých), které naopak určují tělo, zdraví a osud člověka a tedy také jeho budoucnost (super hlubinné emoce).
Pokračujeme v stratách ilúzií…
Hneváte sa na seba, na ľudí okolo? Trápite sa, smútite, ste v bezmocnosti? Neviete odpúšťať? Nech sa páči, čo to robí s Vašou energetikou a energetikou potomkov…
Keď sa nadobro unavíš akýmsi neustálym zvyšovaním energie,
keď ťa snaha o duchovné bohatstvo dostane do totálnej materiálnej núdze
a túžba po dosiahnutí neba ťa uvrhne do pekelných plameňov,
keď ťa to nekonečné hľadanie šťastia urobí absolútne nešťastným človekom
a tvoje napodobovanie originality majstrov, vzorov, svätcov, guru a učiteľov z teba urobí iba ďalšieho slepca, nezľakni sa,
budem Tam…
„Zvyk je železná košile. Většina z nás žije svůj život se zapnutým autopilotem a nechává staré programy, naše dřívější strachy, výmluvy a omezení řídit, tvořit a formovat naše životy.