Jedním z důvodů, proč se v životě setkáváte spíše s nedostatkem, omezením a zklamáním, je ten, že jste na tyto věci zvyklí a přijdou vám mnohem snáze uvěřitelné než věci pozitivní. Vaše mysl v okolí vnímala odjakživa hlavně nedostatek či omezení, slýchali jste stěžování si druhých lidí i jejich názory, které si vytvořili na základě svých negativních zkušeností a předávali je vám, aby vás na to „připravili“.
pro ty z Vás, které zaujala kniha Dr.Wayne W. Dyera Každý problém má duchovní řešení, mám radostnou zprávu – od tohoto autora vyšla v českém jazyce nová kniha, neméně zajímavá a poutavá.
Jmenuje se Konec výmluvám! s podtitulem Jak změnit dlouhodobé a sebezničující myšlenkové stereotypy.
Světe! Div se.
Já přišla na tento svět, jako každý jiný. A přesto. Přesto si myslím, že tu nejsem náhodou. Jen tak, pro nic, za nic. Už pár let pozoruji vše, co se kolem mě děje. Své okolí, lidi, které dobře znám i svůj vlastní život. Tolik se toho v něm za poslední léta změnilo. A žádná z těch změn nebyla nijak lehká. Nic není v životě lehké, nic není v životě zadarmo.
NEZASLOUŽÍM SI NIC DOBRÉHO. NEZASLOUŽÍM SI LÁSKU. NEZASLOUŽÍM SI SPOKOJENOST a ZDRAVÍ. NEZASLOUŽÍM SI PROSTOR PRO SEBE. STÁLE MUSÍM NĚKOMU POMÁHAT. STÁLE MUSÍM BÝT AKTIVNÍ. Je vám to povědomé?
Někteří dospělí žijí daleko od rodičů, ale když přijdou na návštěvu domů, dělají nebo mají neodbytný pocit, že by měli dělat to, co po nich rodiče chtějí. Navenek mohou dělat svá vlastní rozhodnutí – odstěhovat se, platit své účty, ale uvnitř nemají emocionální svolení být samostatným člověkem, svobodně rozhodovat o svém životě a necítit vinu, když udělají něco jiného, než co rodiče chtějí. Tito lidé nejsou vlastníky sebe sama a stále ještě podléhají tlaku. Lidé, kteří jako vlastníci spravují svůj život, necítí vinu při rozhodování, kam budou směřovat. Berou ostatní lidi v úvahu, ale rozhodují se z lásky, a nikoli na základě pocitů viny, s cílem podpořit dobro, a nikoli se vyhnout tomu, že budou před druhými špatně vypadat.
Znova som sa začítala do Coelhovej Rukoväte bojovníka svetla. Mnoho vecí sa mi znova pripomenulo a čo ma viac osloví ponúknem aj Vám. Ako i tento kúsok 🙂
Čo tak poupraviť niektoré svoje názory? Byť otvorenejší, nerobiť predčasné uzávery, nesúdiť…
Láska nemá žádná očekávání. Strach je plný očekávání. Máme-li strach, všechno děláme jen proto, že si myslíme, že to dělat musíme, a očekáváme, že to druzí budou dělat také. Proto strach bolí. Něco očekáváme, a když se to stane, máme pocit, že nám bylo ublíženo – připadá nám to nespravedlivé. Obviňujeme druhé, že nesplnili naše očekávání. Když někoho milujeme; nic neočekáváme; cokoliv dělám, děláme to proto, že to dělat chceme, také ostatní dělají, to co dělat chtějí. Když neočekáváme, že se něco stane, nevadí nám, že se to nestane. Proto když jsme zamilovaní, nic nás nebolí. Neočekáváme, že člověk koho milujeme, něco udělá, a ani mi nemáme žádné závazky.
Eckhart Tolle
Jak vyrovnáváte nebo spojujete bytí a dělání? Protože jinak můžete zažít přítomnost, jenom když sedíte absolutně v klidu a nejste ničím rušeni. To je také dobré, aspoň ji máte tehdy. Ale to není dost. Takže, jak správně říkáte – ta otázka je velmi dobrá – jak to slaďujete s placením účtů a aktivitou v denním životě, jak můžete mít onu bdělost v denních aktivitách, a neztrácet se v dělání?