Během našeho života zažíváme situace, které se do nás často silně a trvale otisknou. Zanechají v naší duši záznam lásky či naopak otisk strachu. Situace lásky v nás vyvolají pocity naplnění a nebeské naděje i krásy. Situace strachu naopak vyvolají pocity bolesti a zoufalství. Jedno je nebem, to druhé peklem. Jedno představuje život, to druhé zánik. Jedno je tvořením, druhé destrukcí.
Protože v tomto vesmíru žádné náhody neexistují, proto nemůže být náhodné ani tak důležité setkání, jako je mé setkání s partnerem. Toto setkání jsme si vybrali, abychom absolvovali určité učební kroky.
Obviňovat druhé je ten nejjistější způsob, jak se svého problému nezbavit. Obviňování druhých nás vysiluje. Naopak pochopení nám umožní povznést se nad problém a mít kontrolu nad vlastní budoucností.
Pokud nechceš neustále trpět a být zklamaný,
nezbývá ti, než je přijmout druhé takové, jací jsou.
Jsou prostě takoví a ty jsi makový – na tom není nic špatného.
Každý zde prožívá svůj život a žije podle svých představ.
POKUD CHCETE ZŮSTAT SVOBODNÍ, DEJTE SVOBODU OSTATNÍM, TO JE TEN JEDINÝ ZPŮSOB, JAK ZŮSTAT VOLNÝM.
Při hledání spřízněné duše jsou velkou překážkou vztahy, které člověk uzavírá, protože mu připadá, že je pořád lepší něco než nic. V takovém vztahu člověk svého partnera sice nijak zvlášť nemiluje, ale aspoň se necítí tak sám.