Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely
Drazí přátelé, já jsem Marie Magdaléna. Všechny vás s radostí v srdci vroucně zdravím. Jste mi známí a blízcí. Jsme spřízněné duše, neboť všichni jdeme po stejné cestě společně, jen každý svým vlastním jedinečným způsobem.
Reálná vášeň nevychází z těla, ale z vědomí. Měl by věk určovat žár duše? Láska sama se nezeslabuje, když stárneme. příliš často ji ale oslabuje ochota, s jakou ji vítáme. Když jsme mladí, milujeme divoce a nebojácně, dokud se nenaučíme, čeho se máme bát. A pak začneme nezpracovanou bolest nakládat vrstvu po vrstvě na více a více vztahů až naše hořkost a strach předčí všechno kromě naší schopnosti naprostého štěstí.
…. závisť, nenávisť, krivda, zloba, ľútosť, strach alebo trápenie sa za iných.
Ak niektorý z týchto pocitov ľudia „pustia do svojho vnútra“, tak za všetky následky nesú sami zodpovednosť. Už Sokrates povedal, že telo je iba obalom duše. Ak ochorie duša, ochorie aj telo. Všetkých tisíc diagnóz ktoré poznáme sú tie, ktoré vznikajú, keď sa nabúra ľudská duša.
Čo je to duša? Ako s ňou spolupracujeme? Ak ju nechápeme tak, že s ňou môžeme spolupracovať, tak sa ďalej ani nedostaneme.
Láska není připoutání. Láska nezná žádné připoutání a to, co zná připoutání, není láska. Je to vlastnictví, navláda, lpění, strach a chamtivost – může to být tisíc a jedna věc, ale není to láska. Za lásku jsou vydávány jiné věci, za označením láska se skrývají jiné věci, které lze nalézt v nádobě, na níž je přilepena nálepka LÁSKA. Uvnitř naleznete mnoho věcí, ale láska tam vůbec není.
Každý člověk si životního partnera volí na jedné ze sedmi úrovní. Psychologové Východu tvrdí, že čím vyšší úroveň to je, tím delší bude vztah.
Z hlediska ájurvédy (ájurvéda je považována za nejstarší a nejúplnější systém péče o zdraví) je možné určit slučitelnost muže a ženy podle psychických center (čaker). Je to velmi prostý test. Najděte bod, který se k vám hodí, a přečtěte si, jak je vztah popsán.
Mnoho lidí samo sebe stále bombarduje negativními myšlenkami: „Nemůžu udělat toto, to není pro mě, jsem slabý/á, musím se schovat, protože jsem špatný/á, svět není bezpečným místem, to nejspíš skončí špatně“. A tak dále, a tak dále.
Existuje mnoho slov, která bychom rádi řekli svým rodičům, ale bůhví proč se zdá těžké je vyslovit. Dokud se sami nestaneme rodiči, není pro nás jednoduché uvědomit si, jakými zkouškami rodiče procházejí, když se strachují o každý náíš krok a radují se z každého našeho úspěchu.