Lidé jsou spolu, dokud spolu být chtějí. Žádná povinnost, čest, ani morálka nepřikovají jednoho člověka k jinému. Když někdo chce odejít, odejde z domova, od dětí a třeba i od umírajícího. Pokud odejít nechce, zůstává.
Vím jistě, kdy se v životě ženském, nacházíme v největším energetickém průseru.
To, když začneme opouštět ženskou sílu a stáváme se matkami kvočnami. Začíná tonenápadně, takže ani nepostřehnete, že jste zase uprostřed kvočního životním cyklu. Ráno vstáváte do tmy, připravujete snídaně pro děti, letíte do práce, kde se nezastavíte, pak zase letíte z práce, kontrolujete úkoly, učíte se, jdete ven, jídlo, úklid, všichni chtějí nějakou pozornost a je zase tma. Nenechte se mýlit, že když člověk dělá svoje „poslání“ tedy podniká a organizuje si čas podle sebe, že do stejného nespadne – má-li rodinu, nebo rodinný grunt – všude tak nějak lítá jako hadr na holi.
Přinést do vztahu větší celistvost znamená být více tím, kým skutečně jsme. Někdy to znamená mít odvahu více mluvit o tom, jak věci vidíme nebo jak se cítíme.
Celý váš život je sen. Žijete ve vlastní fantazii a všechno, co o sobě víte, je pravda jen pro vás. Vaše pravda neplatí pro nikoho jiného včetně vašich dětí nebo rodičů…
Svoboda – to je radost. Pokud ve vašem životě není žádná radost, znamená to, že v něm ani není svoboda. Nesvoboda se vkrádá do četných oblastí našeho života. A největší a nejzávažnější nesvoboda se projevuje právě v rodinných vztazích: manželé často ovládají své manželky a naopak manželky ovládají mnohdy své manžele. Stává se také, že si rodiče dávno dospělých dětí přivlastňují právo zasahovat do nejrůznějších aspektů jejich života. Víme-li, že oblast rodinných vztahů může „nasát“ tolik nesvobody, napadne nás otázka: jak je vůbec možné vybudovat šťastnou rodinu a radovat se ze života? Platí také to, že svoboda bez lásky se může přeměnit v nezodpovědnost a v egoismus.
Duše prochází celkem pěti fázemi reinkarnace – od zrození až po stáří duše. Lidé nacházející se v páté čili poslední fázi reinkarnace jsou proto nazýváni staré duše. V této části vývoje duše jde o hledání rovnováhy a dovršení, a nutkání takříkajíc předat před koncem reinkarnace žezlo.
V dávných předhistorických časech, kdy na Zemi žily strašlivé divoké šelmy a svojí dravostí sužovaly rozsáhlá území, kdy podnebí bylo tak chladné, že zmrznout na rampouch bylo mnohem snazší než najít něco k jídlu a vedra zas naopak dováděla k šílenství, žil na Zemi jeden početný kmen a v něm žena, o níž vznikla legenda předávaná od matky k dceři po celé dlouhé generace.
Vztah si můžeme představit jako společný prostor – dům, nebo byt.
Jeden z vás investuje větší částku, aby pořídil dům jako prázdný prostor. Jeho úkolem je dávat partnerství vnější podobu, bez jeho zdí, by tento prostor neměl hranice a nebylo by kde tvořit jeho vnitřní krásu. Druhý z vás investuje množství času, tvořivosti a citu pro utváření vnitřního vybavení, bez jeho intuice a vedení, by vnější krása domu byla jen studeným a nevyužitým prostorem. Zvelebuje každý kout, aby byl nejen útulný, ale i praktický.
Někdy zapomínáme, že jsme nejdůležitějšími lidmi svého života. Umění říci ne, když se vám něco nezamlouvá, z vás ještě nedělá egoistu. Musíte si začít vážit sami sebe.