Láska nesená duchovním vědomím, která netouží po odměně nebo uznání, nýbrž vidí před sebou úkol, bude chtít být druhému vždy užitečná. Láska tedy může také znamenat vytyčení jasných hranic, abychom mohli někoho chránit před neštěstím nebo špatným činem. Snad to člověk musí někdy dělat i s krvácejícím srdcem – například trestat při výchově. Změkčilá slabost, která všechno promíjí, je sice často za lásku považována, ale láskou není.
Ego nepřizná, že je v pekle, dokonce ani když se v něm nachází. Ego se neustále přikrášluje. Možná se ptáte:„Musím předtím, než naleznu blaženost, přijmout peklo?“ Ano, jinak to nejde. Nebudete jej muset pouze přijmout, ale také pochopit a proniknout jím. Budete muset vnímat jeho bolesti a trápení, abyste si jasně uvědomili, co vlastně peklo je. Teprve poté, co to poznáte, si budete moci uvědomit, jak jej vytváříte. A teprve až poznáte, jak jej vytváříte, bude na vás, abyste se rozhodli, zda v tom chcete pokračovat nebo ne. Potom to bude na vás.
Když jsme šťastní, přirozeně cítíme důvěru. Není důvod někoho ovládat, není důvod používat emocionální vydírání, abychom k sobě někoho připoutali.
Brzy ráno šel rolník na své pole. Chodil sem a tam a velice pozorně prohlížel půdu. Potom vzal do dlaní hrst půdy a rozmělnil ji. Nejprve se podíval na nebe, potom na stromy za polem. Zaposlouchal se do zpěvu ptáků. V přírodě je vše vzájemně propojené, a to nejen v přítomnosti, ale i v budoucnosti.
Je nejvyšší čas vyškrtnout ze svého života negativní jedince. Zbavíte-li svůj život jejich negativity, uvolňujete v něm místo pro něco nového, kladného a krásného.
Ještě možná o tom, jak vlastně funguje léčení prostřednictvím či s pomocí druhých. Každý člověk si sám má na všechny věci svojí pílí, soucitem, trpělivostí a případně utrpením přijít. Trvá to několik desítek životů a jen málokomu z lidí se i tak podaří vše pro sebe a pochopení všeprostupujícího principu Lásky objevit. Potřebuje k tomu další lidi, kteří mu s uchopením pomáhají.
První krok směrem k partnerovi činím zásadně já, respektive ve skutečnosti první krok činí má intuice – mé vědomí, či můj dobrý pocit chcete-li. Není zde žádné očekávání, že se změní muž, že projde osobním rozvojem, že nás jako rodinu povede. Vnitřní proměny jsou mou doménou. Doménou mého muže, jsou pak změny vnější a k tomu má, po mém prvním kroku za dobrým pocitem, již otevřený prostor a mou plnou důvěru – jednoduše proto, že pokud již vnímám dobrý pocit, je to pro mě chvíle úlevy, kdy už nemám žádný jiný úmysl zabírat jeho prostor a nechávám už všechno jen plynout.
Mateřské zranění je sada omezujících přesvědčení, které jsme získaly od své matky, které nás podvědomě zraňují, omezují naše sebevyjádření a poškozují vztah k ženství. Mateřské zranění zahrnuje zranění, ke kterému se matky nehlásí.
Konflikty patří k životu. Mohou být jeho potřebným kořením, ale mohou vést též do slepých uliček, z nichž není návratu. V případě konfliktů mezi rodiči je pak vždy ve hře vztahové bezpečí celé rodiny a především případný vliv, jaký mají rodičovské hádky na děti.