Devět důvodů k tomu, aby byl člověk chvíli sám
V životě věnujeme tolik času na to, abychom byli se svými blízkými a přáteli, že pro sebe nám ho příliš nezbývá. Přitom každý z nás by sem tam měl chvíli pobýt jenom sám se sebou.
Zdravé sebavedomie
Znovu zopakujeme staré .. lebo mnohí potrebujú opakovanie 😉
ODLOŽTE MASKU A UZDRAVTE SA !
Otvorte svoje srdce.
Naviažte spojenie so svojimi pocitmi a zdieľajte ich s druhými.
Náročná, avšak dôležitá pravda je, že nie je možné dosiahnuť uzdravenie, bez toho aby ste si predtým pripustili svoju bolesť, strach a smútky.
Prečo sa vždy zapletiem s mužom, ktorý mi nemôže dať to čo potrebujem?
Väčšina vzorcov správania, ktoré ovplyvňujú naše milostné vzťahy, má svoj pôvod v detstve, vo veku do dvoch rokov. Tieto vzorce nemajú slovný ani vedomý myšlienkový základ. Sú to emocionálne a fyzické vzorce. Podobne ako trávenie, fungujú na nevedomej úrovni, aj keď môžu byť veľmi zložité.
Láska a zodpovědnost, vášeň a zklamání…
Láska je vždy spojena se zodpovědností. Láska bez zodpovědnosti je jako růže bez květu, kráva bez mléka, diamant bez třpytu. Zodpovědnost patří k nejvnitřnější podstatě Lásky. Láska nemůže jinak, než cítit se za zamilovaného odpovědnou. Nejdokonalejší Láska je Boží Láska.
Tak ty bys chtěla vědomého muže, co?
Našla som u priateľov na FB… pre všetky ženy, ktoré očakávajú od partnera dokonalosť…
Problémy musí být, bez nich není vývoje
zdroj: Sergej Lazarev – Diagnostika Karmy
„Rozešla jsem se s milovanou osobou, najednou mi nastal krach všeho, čím jsem žila. Ztratila jsem pocit života, z postele vstanu málo kdy. Přestala jsem navštěvovat chrám, předtím jsem tam chodila 5 let. Jak mám vyjít z krize?“
Převzít zodpovědnost za svůj život
„V životě každého člověka bývají chvíle, kdy nám problémy nedají vydechnout. Kdy se zdá, že čas mládí a radosti nenávratně odešel, o tvoji péči už nikdo nestojí, nikdo ti nerozumí a ty nemůžeš najít východisko ze současné situace. Jasně to vnímáme, hlavně když se objeví vážné problémy se zdravím. Vnější svět nám nemůže v ničem pomoci, a když se obrátíme do sebe, zdá se, že v nás není nic mimo hluché pustiny. Pustiny, ze které je nám smutno a jež se často snažíme zakrýt drmolením televizoru.