Hranice odpuštění a vzteku

Když necháme svou instinktivní složku, aby nám vládla a chránila nás, získáme nazpět to starobylé, intuitivní a vášnivé. Učiníme kroky k tomu, abychom své myšlenky vyjádřili světu. Ztratíme-li soustředění mysli, znovu jej získáme, budeme pečovat o osobní cykly, více se přimkneme k přátelům a partnerům, kteří jsou v souladu s našimi nespoutanými a celistvými rytmy. Zvolíme si takové vztahy, jež budou dbát na naše tvůrčí a instinktivní životy. Budeme pečovat o druhé. Pokud bude potřeba, poučíme vnímavé partnery o nespoutaných rytmech.

VDĚČNOST

„Kdykoli se mě ptají, jak nejjednodušeji využít Tajemství (kniha a film The Secret, od Rhodny Byrne) odpovídám pokaždé stejně. VDĚČNOSTÍ!
To je jedna z nejsilnějších emocí, jimiž si můžete do života vnést samé dobro a nadbytek všeho, po čem toužíte. Ať jste kdokoli a kdekoli, vděčnost dokáže rozpouštět veškerou negativitu, kterou snad v životě máte, a to bez ohledu a její podobu. Dovolte mi ukázat, jak něco tak prospěšného, jako je vděk, může člověku úplně proměnit život. 

Dát vše a hrát hru života srdcem

Možná právě nyní zažíváte, že těžké, hutné energie myšlenek a emocí svého okolí vidíte až příliš jasně.  Ač téměř celý svět čeká s napětím dlouho očekávané datum 21. 12. 2012, opět se většinou „jen čeká, co přijde“… Prostě pasivní přístup, který je navíc podpořen negativitou vyvěrající na povrch z hlubokých zákoutí duší…

Projevujte své city tvůrčím způsobem

Vaše city jsou čistá energie, jako sluneční paprsky. Také touží se projevit a rozprostřít. Potlačované pocity vytvářejí fyzické stavy, jako je únava, podrážděnost a závislost. Proto se dnes se svými pocity spřátelte. Ctěte je všechny, i ty, které vám vadí, a uvědomte si, že každý z nich má Božský důvod své existence. Pokud se všemi svými pocity a city soucítíte a respektujete je, můžete čerpat z jejich síly.

Odpuštění zloby „Nic není tak, jak chci“

Nadechuji se jednou, ještě jednou, poslouchám svoje myšlenky a nacházím v sobě zlobu, že nic není tak, jak chci. V myšlenkách si představím, že hovořím s člověkem, s přítelem, který mě přišel učit. Je pravdou, že jsem překvapena svou špatnou myšlenkou, ale ona nepřišla odnikud, ale ze mne. Začínám s ní hovořit a snažím se, aby nás nevyrušoval nikdo nepovolaný.