Strata budúcnosti
zdroj: Ludmila Nováková
„Zlý člověk nemá budoucnost.“ Stává se zlým ten, pro kterého je mnohem důležitější dostávat, než dávat.
zdroj: Ludmila Nováková
„Zlý člověk nemá budoucnost.“ Stává se zlým ten, pro kterého je mnohem důležitější dostávat, než dávat.
Jít do hloubky s touto pravdou vyžaduje stupeň nejvyšší odvahy a pravdivosti k sobě, neboť tím odhalíme, že to, po čem nejvíce v životě toužíme, to nám strach nedovolí a děláme všechno možné v opaku, abychom si to nejlepší nedovolili a nepovolili.
Platí samozrejme aj pre ženy 😉
ZDROJ: Energie stromů – pro lidi co dokáží svět vnímat i jinak
Životní těžkosti nás zocelují. Nebo by alespoň měly… Má se za to, že člověk, který určitými těžkostmi prošel , se rozvíjí, získává nové poznatky a stává se „lepším“. Jsou však lidé, kteří se na svých problémech takříkajíc zaseknou: jsou ustavičně nespokojení, nešťastní a smutní, v jejich životě je vše jen špatné a je-li náhodou dobře, pak je to všechno dozajista nějaké nedorozumění a ve finále určitě bude všechno ještě horší.
Od malička nám je vštěpováno, že musíme pomáhat druhým. Že se nám to vrátí, a tak jak pomáháme my, tak bude pomoženo nám. Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno. A tak se celé životy honíme jak blbci aby se všichni kolem nás měli dobře a doufáme se zataženou prdelí, že se jednou karta obrátí.
Pokud ti život zrovna nenahrává, nepřestávej se mít rád.
Pokud ti vnitřní hlas šeptá samé špatné předpovědi,
nevěř mu a měj se stále rád.
Když prožíváme v životě velkou ztrátu, cítíme to v těle, jako když se zastaví srdce. Bolest ochromí celé tělo, všechna očekávání a naděje vložená do toho, co jsme ztratili, se rozletí na malé kousky, které se pak marně snažíme poskládat zpět. Stejně jako srdce se zastaví i život, protože je nutné postavit život nový a začít zase od nuly.