Máš pocit, že ve tvém životě není žádná zábava?
Nedopřáváš si obyčejných radostí?
V tom případě odpíráš přání svému vnitřnímu dítěti. Všichni máme ve svém nitru ukryté dítě, které potřebuje, abychom mu věnovali pozornost.
„Napsalo se už hodně o tom, že často shledáváme někoho přitažlivým, ať již na úrovni fyzické, emocionální, duchovní či třeba intelektuální, a to zejména proto, že s takovým člověkem možná máme nevyrovnanou karmickou lekci. Naprostá většina karmických lekcí je nicméně snáze vyrovnatelná, pokud s tím druhým nenavážeme bližší fyzický vztah.
Přišla jsem si pro tebe, přišla jsem si pro tebe, ale ty jsi mě nemohl vidět. Přeplavala jsem moře, přešla po žhavém uhlí, tisíckrát pro tebe zemřela. Našla jsem svou cestu, našla jsem ji, našla. Ale když jsem dorazila k cíli, spal jsi. Vypil jsi jejich letkvary a já tě nemohla probudit. Přišla jsem včas, ale ty jsi měl zavřené oči.
Často trpíme obavami, že nebudeme mít dost lásky nebo věcí a možností, které ji zastupují. Vyplývá to z dětství, kdy jsme dostávali jen kousky či drobečky podmíněné lásky, a z toho, že celá naše kultura je prosáklá představou, že dobro se dává za odměnu. Dítě v naší kultuře zažívá spoustu situací, kdy je “něco za něco”, mnohem méně se však setkává s dáváním jen tak. Výsledkem je napětí ve vztazích: “Vyplatí se mi být laskavý?” “Co z toho mám?” Ale laskavost se vždycky vyplatí, neboť dávání samo o sobě je odměnou.
Tohle je opravdu velmi aktuální téma. Protože všichni bez rozdílu žijeme neustále vytvářenými představami o tom, co a jak bude.
Kdykoliv se snažíme změnit nějaký svůj zlozvyk – přejídání, kouření či cokoli z celé řady závislostí – měli bychom do této práce pro jejich úspěšné vyřešení zahrnout i programovací prohlášení na rozpuštění negativních vzpomínek z našeho fyzického, emočního, mentálního a duchovního těla z našich minulých, současných i budoucích životů.
