zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev
Pretože v minulosti a v budúcnosti sú naše myšlienky a naše pocity vždy žijú v súčasnosti, ako aj cit lásky. Preto ten, kto vie žiť „tu a teraz“ je človek, pre ktorého sú pocity dôležitejšie ako myšlienky, pre ktorého je láska na prvom mieste a na druhom rozum a úsudok.
Běh za štěstím je ten nejhloupější druh sportu. Všichni se kamsi řítíme. Ke světlé budoucnosti, k zítřkům, k příštímu roku, atd. Skutečná žena se tímto druhem sportu nezabývá. Pluje životem a vždycky si uvědomuje dnešek.
Přítomnost je to nejzajímavější a nejdůležitější z toho, co upoutává její pozornost.
Všetko závisí od našich volieb. My sami sme zodpovední za to, čo vytvárame. Myšlienkami, slovami, skutkami…
A stále jen uznávám jednoduchost života, že cokoli vnějšího, co se zdá tak velké a všemocné mám jen přijmout, ať se strachem, nebo bezmocí, s čímkoli, co se objeví v mém prostoru, ale přijímám.
To je život.
Co vás zneklidňuje? Jaký dojem děláte na druhé. Ale proč vás ti jiní vlastně tak vzrušují, dokonce natolik, že nedokážete v klidu žít? Každého určitě zajímá, co si o něm myslí ostatní. Jedni zajímají vás, jiné zajímáte vy…
zdroj: Shumavan
Ženský princip dává přijímáním
Mužský princip přijímá dáváním
Ze všeho nejdřív je potřeba dostat se do styku s negativními pocity, kterých si zatím ani nejste vědomi. Hodně lidí má negativní pocity a ani o tom neví. Mnoho lidí žije v depresi a ani to netuší. Teprve až se setkají s radostí, pochopí, že byli celou dobu v depresi. Jak se chcete vypořádat s rakovinou, když o ní nemáte nejmenší tušení? Ze všeho nejvíc je třeba si všechny negativní pocity uvědomit. Jaké negativní pocity? Trudnomyslnost, na příklad. Býváte skleslí a náladoví. Nemůžete se na sebe ani podívat nebo cítíte nějakou vinu. Máte pocit, že život je úplně k ničemu, že nemá žádný smysl. Nebo jste uražení, nebo vás pořád něco znervózňuje, máte vybičované nervy. Nejdříve se s těmi pocity spojte.
Jak už jsme si psali v předchozích dílech, pro člověka, který vyrůstal pod taktovkou autoritativní, manipulativní, mocenské, narcistické výchovy, jsou zdravé hranice něco, co je těžké si vytyčit a nastavit. Hranice jsou doménou mužské polarity, nejsou jen o tom, že nám někdo pošramotil slabé ego a my se vůči tomu chceme vymezit v nám již známých strategiích (útok, únik, zamrznutí), ale jsou především o ochraně toho, co je nám příjemné, či nepříjemné, co je v rámci vyjádření a žití sebe sama pro nás důležité, posvátné a v úctě.
zdroj: Shumavan
Ta neustálá potřeba mít zapnutou vrtuli u zadku, mi připomínala, že veškerá aktivita kryje nějakou velkou bolest, od které chci utíkat.
Odpor zpomalit, to je taková zástěrka.