Téma, které se týká nás všech. Bez rozdílu. Všichni máme kamarády, kamarádky, přátele, známé. Ale jak jsou kvalitní tyto vazby? Setkávám se s lidmi, kteří nejsou spokojeni, i když mají mnoho kamarádů, známých. Kde je problém?
Na své cestě do vyšších rovin vědomí, na níž si čím dál více věcí uvědomujete, budete muset pravděpodobně pracovat také s energií zloby a bolesti, v druhých i v sobě. Učit se zůstat při setkání s těmito energiemi vyrovnaní a ve svém srdci, je součástí procesu vývoje duše ke světlu.
Buddha seděl pod stromem a mluvil se svými žáky, když k němu přišel muž a plivnul mu do tváře. Buddha si tvář otřel a řekl: „Co dál?“ Co povíš dál?“ Muž byl reakcí zmaten, nic takového nečekal. V minulosti takto insultoval mnoho lidí a všichni nějak reagovali. Někteří s hněvem či vztekem, někteří zbaběle se strachem.
Někteří lidé snášejí samotu hůře než jiní a intenzita jejich špatných pocitů záleží na třech faktorech.
Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely
Drazí přátelé, já jsem Marie Magdaléna. Všechny vás s radostí v srdci vroucně zdravím. Jste mi známí a blízcí. Jsme spřízněné duše, neboť všichni jdeme po stejné cestě společně, jen každý svým vlastním jedinečným způsobem.
Reálná vášeň nevychází z těla, ale z vědomí. Měl by věk určovat žár duše? Láska sama se nezeslabuje, když stárneme. příliš často ji ale oslabuje ochota, s jakou ji vítáme. Když jsme mladí, milujeme divoce a nebojácně, dokud se nenaučíme, čeho se máme bát. A pak začneme nezpracovanou bolest nakládat vrstvu po vrstvě na více a více vztahů až naše hořkost a strach předčí všechno kromě naší schopnosti naprostého štěstí.
Dokážeme žít sami se sebou a se svými pocity? Nebo jsme se vydali omylem na cestu odříkání, potlačování a odmítání?
Chcete prožívat jednotu a celistvost? Tak přestaňte s vnitřním bojem a odmítáním. Aby sjednocení bylo úspěšné, je důležité, aby proběhlo plně. Jenže to není o přemýšlení! Je to spíše o rozjímání – a hlavně o pouštění! Ego se bude ptát: „Co to děláš?“. Těmto hlasům nenaslouchejte! Odevzdejte se plně prožívání. Existují jen prožitky, které následují jeden po druhém. Povyk ega je také prožitek. „Jak lze s tímto zažít jednotu?“.
…. závisť, nenávisť, krivda, zloba, ľútosť, strach alebo trápenie sa za iných.
Ak niektorý z týchto pocitov ľudia „pustia do svojho vnútra“, tak za všetky následky nesú sami zodpovednosť. Už Sokrates povedal, že telo je iba obalom duše. Ak ochorie duša, ochorie aj telo. Všetkých tisíc diagnóz ktoré poznáme sú tie, ktoré vznikajú, keď sa nabúra ľudská duša.
Čo je to duša? Ako s ňou spolupracujeme? Ak ju nechápeme tak, že s ňou môžeme spolupracovať, tak sa ďalej ani nedostaneme.
Láska není připoutání. Láska nezná žádné připoutání a to, co zná připoutání, není láska. Je to vlastnictví, navláda, lpění, strach a chamtivost – může to být tisíc a jedna věc, ale není to láska. Za lásku jsou vydávány jiné věci, za označením láska se skrývají jiné věci, které lze nalézt v nádobě, na níž je přilepena nálepka LÁSKA. Uvnitř naleznete mnoho věcí, ale láska tam vůbec není.