To, co říkáte, vytváří vaši realitu

zdroj: SVĚT ZÁZRAKŮ·
Nedávno za mnou přišla jedna žena a vykládala mi, jak špatně se jí daří v její práci. „Je ale nemožné najít jakékoli jiné místo,“ říkala mi. „Nikde nic není. Vůbec nic.“
Přestože jsem pro to neměla žádný hmatatelný důkaz, měla jsem silný pocit, že určitě není nemožné, aby si nějaké jiné místo našla a že někde nějaké určitě existuje. Jen o něm neví. Zatím.

O prianiach…

Vždy když něco děláme či si přejeme, bychom se měli ptát sami sebe: „A potřebuji to já nebo moje rodina k svému přežití? Přinese mi to víc problémů a budu je ochoten řešit? Převezmu zodpovědnost za své skutky? Budu mít více času na sebezdokonalování, seberozvoj, sebevzdělání a zlepšení svého charakteru? Budu mít čas na cvičení pro zdokonalení těla?“

Jste vděční za to, co v životě máte?

Jana Czerneková

Dnes jsem se probudila po bujaré noci s obrovskou kocovinou. Skuhrala jsem, naříkala a strašně jsem si přála, aby mi bylo konečně dobře. Co bych za to dala.. To mě donutilo zapřemýšlet nad tím, jak bereme spoustu věcí jako naprostou samozřejmost. Třeba takový stav, kdy je nám dobře a nic nás nebolí. To je přece přirozené a samozřejmé. Ale běda, jestli se ten stav změní! Začneme ho postrádat a uvědomovat si, že nebýt ho, život by byl sakra těžký. Když se nám udělá konečně dobře, jsme moc vděční a pociťujeme úlevu. Ale vděční jsme jen chvíli. Pak to přestaneme vnímat a opět se to stává samozřejmostí. A já se ptám: „Proč nebýt za to, že je nám dobře, nic nás nebolí a jsme zdraví, vděčný pořád?“