Jeden člověk byl už velmi vyčerpán věčným randálem a zmatkem ve městě. Rozhodl se najít zase klid v duši a dopřát mír svému srdci. Chtěl proto strávit nějaký čas na tichém klidném místě, kde by ho nic nerušilo v meditaci a úvahách. Protože ve městě bylo tolik hluku, rozhodl se jít do lesa.
Našla som na FB, lepšie by som to nenapísala 😉
Za mistrem Farinem, veleknězem řádu světla, jednoho dne přišel utrápený poutník. Žádal o radu, jak má naložit se svým životem. Mistru pověděl, že se mu nic nedaří a cítí se mizerně. Farin laskavě pozoroval poutníkův vystrašený výraz a v klidu dopil svůj čaj.
Harmonické vztahy vždycky začínají harmonickou ženou. Žádným dovedným manipulováním, ani super návody jak si muže udržet a dovést ho až k oltáři, ani biflováním z učebnice pro dokonalou partnerku. Nic takového. Harmonický vztah může rozvíjet pouze harmonická žena. Tečka. Nic víc.
Protože jsou pozemští andělé tolik intuitivní, často dokážou v druhých vidět jejich potenciál. Ve skutečnosti je společným znakem pozemských andělů, že se zamilovávají do potenciálu druhých lidí. Vybírají si přátele a milence, kteří jsou „úkoly k opravení“.
Pozemští andělé mají pocit, že nezapadají do zbytku světa, jako kdyby byli vyhozeni na tuto planetu a opuštěni. Je to jako kdyby neznali zdejší pravidla a nedokázali nikam zapadnout. Žijí s neustálým pocitem, že jsou divní, nepochopení a souzení.
Za mistrem Farinem, veleknězem řádu světla, jednoho dne přišel utrápený poutník. Žádal o radu, jak má naložit se svým životem. Mistru pověděl, že se mu nic nedaří a cítí se mizerně. Farin laskavě pozoroval poutníkův vystrašený výraz a v klidu dopil svůj čaj. Po dlouhých minutách se poutník trochu uvolnil a v místnosti se konečně rozhostil dostatečný klid pro Farinův dotaz “Co ti chybí bratře?”.
Bolest je nevyhnutelnou součástí našich pozemských životů, ať už mluvíme o bolesti fyzické nebo emoční – citové. Důležitou součástí toho cítit se duševně v pohodě a zažívat hezký život je pochopení, že kdykoli jakkoli velká bolest přijde, jsme schopni ji zvládnout, pakliže se proto rozhodneme. Utrpení je naše volba a většina utrpení vzniká naší připoutaností k iluzi o dané situaci, člověku nebo stavu věcí.
Iluze přicházejí z nejrůznějších míst a jsou dané naší nevědomostí a setrváváním ve stále stejně zajetých starých kolejích. Někdy nechápeme změnu světa kolem nás, protože věci, které dříve fungovaly najednou již nefungují.
Ego nepřizná, že je v pekle, dokonce ani když se v něm nachází. Ego se neustále přikrášluje. Možná se ptáte:„Musím předtím, než naleznu blaženost, přijmout peklo?“ Ano, jinak to nejde. Nebudete jej muset pouze přijmout, ale také pochopit a proniknout jím. Budete muset vnímat jeho bolesti a trápení, abyste si jasně uvědomili, co vlastně peklo je. Teprve poté, co to poznáte, si budete moci uvědomit, jak jej vytváříte. A teprve až poznáte, jak jej vytváříte, bude na vás, abyste se rozhodli, zda v tom chcete pokračovat nebo ne. Potom to bude na vás.