Obyčajne ľúbiť

Milovaného člověka je nutné milovat, ale nesmí být uctíván a nesmíme vnitřně na něm záviset. Uctívat lze pouze Boha. Čím silněji naše duše srůstá s jiným člověkem, tím rychleji zapomínáme na Boha a tím bolestivější je pro nás přijmout krach štěstí a požitku. Vzpomeňte si na Kristovu větu: „Nepřátelé člověka jsou domácí jeho.“ Největší bolest…

O LÁSCE, VÁŠNI A PŘIPOUTANOSTI

Proč Kristus říkal: „Největší nepřátelé člověka jsou domácí jeho“?
Zamysleme se, co je to cit lásky:
Na jedné straně je to touha spojit se s milovanou osobou, na druhou stranu štěstí z maximálního výdeje energie směrem k druhému člověku, spojení dvou protikladů. Pokud však „srůstám“ s milovaným člověkem, energie lásky přestává proudit a stane se nepotřebnou.
Ale i naopak, pokud se odpoutávám a odcházím, láska může zeslábnout.