NAUČÍM VÁS ODPÚŠŤAŤ

 L.L.Hayová- Miluj svoj život

Odpustenie sebe i ostatným nás oslobodzuje od minulosti. Odpustenie je odpoveďou takmer na všetko. Ak neplynieme voľne s tokom života, spravidla lipneme na nejakom okamihu z minulosti. Môže to byť ľútosť, smútok, ublíženie, strach alebo vina, stud, hnev alebo odpor, ba niekedy túžba po pomste. To všetko pramení z neschopnosti a neochoty odpustiť, odpútať sa od minulosti a žiť prítomnosťou. Priblížím vám to pomocou nasledujúcich cvičení.

Vymlouvat se na prožité utrpení jen umocňuje utrpení současné

 

Aby člověk mohl to, že se nyní necítí dobře, zdůvodňovat něčím ze vzdálené minulosti (například z dětství), musí onu nepříjemnou vzpomínku udržovat při životě, a tím v sobě aktivuje její vibrace. Bez ohledu na to, zda se nepříjemná situace týká rodiče, sourozence, spolužáka, který vás šikanoval, nebo špatného učitele, neustálé přemýšlení nad ní způsobuje problém i po mnoha letech.

LÁSKA K RODIČOM

zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev

LÁSKA K RODIČOM.

AKO SA CHOVAŤ K „ZLÝM“ RODIČOM.
„….Ak je pre mňa môj rodič tvrdý, krutý, čiže ma nikdy neľúbil, tak ani u mňa nikdy nebude lásky k blížnemu….“ Dievča si myslí, že ho rodičia nikdy nemilovali. Nemôže milovať muža, pretože sa stále vracia v podvedomí ku skúsenosti rodičov, prenáša to do vzťahu k mužovi a nič sa jej vo vzťahu nedarí. Pozrite sa na svoje vnímanie rodičov.

Muži a ženy

zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev

U mnohých žien som videl ten istý obraz. Túžba prijímať pozitívne emócie a potešenie od milovaného človeka je obrovská a pripravenosť na bolesť a problémy je okolo nuly. V tomto prípade sa pýcha a žiarlivosť nezvyčajne, rýchlo a nevyhnutne zvyšuje. Potom nasleduje agresivita alebo depresia, choroba, ťažké konflikty a rozpad rodiny. Je pravda, že v prípade vážnej choroby jedného z manželov môže rodina zostať. Choroba, ponižujúca žiarlivosť a pýchu, pomáha udržiavať lásku a súdržnosť.

Očakávania vo vzťahoch

„Hodně lidí ve vztahu trpí převážně díky tomu, že od druhého něco očekávají. Očekávají, že když sami často říkají „miluji tě“, bude to říkat i jejich partner a už jim nedochází, že ten druhý to třeba nedokáže vyjádřit slovy, ale za to to projevuje pohledem do očí nebo upečením zatracené bábovky, kvůli které jde do pitomého obchodu koupit kokos na posypání, který jinak k smrti nesnáší, že když oni jsou schopni a ochotni snést druhému modré z nebe, že ten druhý by udělal totéž pro ně.

Cítit vnitřní mír

Co je vnitřní mír? Všichni o něm máme v mysli nějakou představu. Dosáhli jste tohoto stavu mnohokrát – někdy na okamžik, jindy dokonce na hodiny – a tak víte, co to je cítit vnitřní mír. Na cestě růstu se učíte vytvářet si tento pocit nezávisle na okolním dění a nepotřebovat k tomu, aby se lidé kolem vás chovali určitým způsobem.

Vnitřní mír si budete chtít vytvářet jako něco, čím sami jste, co můžete rozdávat a sdílet s ostatními. Vy sami se stanete centrem, z něhož budete vyzařovat světlo své duše, místo abyste jen reagovali a čekali, až se lidé, situace nebo události vašeho života vyvinou tak, abyste mohli zažívat mír.

Jak poznat, že někdo si své problémy řeší na váš účet

Citoví manipulátoři se vynikajícím způsobem maskují jako obyčejní lidé: nemálo jich je mezi našimi známými, přáteli a dokonce i nejbližšími příbuznými. Jestliže však někteří se k manipulaci uchylují jen málokdy a často i nevědomě, jiní ji rozvinuli do hotové vědy a dovedně od okolí dosahují právě toho, co potřebují.

7 způsobů jak milovat svoje tělo

 

Stále více a více lidí propadá mediální představě o ideální kráse. Ženy i muži se tak snaží přizpůsobit se těmto ideálům cvičením a dietami. Většina pak skončí tak, že trpí poruchami s přijímáním potravy a nebo nadměrně cvičí, jen aby vypadali jako Ken a Barbie. Jenže základní věc je ta, že každý jsme jiný. Tohle byste si měli lépe uvědomit, než propadnout lžím, kterými nás média krmí. Vy nejste za žádných okolností povinni se přizpůsobovat jejich standardům. Měli byste se naučit milovat svoje tělo takové, jaké je. Pokud se snažíte to uskutečnit, tady je sedm způsobů jak milovat a ctít svoje tělo.

Proces uzdravení

Tato inspirace přišla po hovoru se ženou, která vystoupila z bulimie – po 20 letech pravidelného zvracení. Před časem jsme spolu pracovaly. Když mi poprvé volala, absolutně nevěřila, že by se z toho mohla někdy dostat. To je přesně něco pro mě! Přesvědčení, že je to možné, jsem do ní vlévala každým hovorem. Hodně se mě vyptávala, ptala se na konkrétní věci, jak jsem se já dostala z bulimie, co a jak jsem prožívala. Časem se ode mě odpojila… i od ostatních pomocníků. Najednou jí došlo, že musí sama, což je pro mě vždy nadějná zpráva. Protože ve skutečnosti to nikdo za vás nemůže udělat, k uzdravení dojdete samy. Ano, v určité fázi může podpora pomoci.