Požehnání domu

Přichází čas, kdy se vynořujeme ze tmy zimního času, kdy se tvářnost přírody mění a bohyně Jaruna – paní jara koná svou práci.
I my musíme celý dům připravit na čas, který se tak kvapem a nezadržitelně blíží – jarní rovnodennost.
Zapalte v kuchyni uhlík – k dostání u prodejců tabáku jako potřebu pro kouření vodních dýmek. Ten vložte do vhodné nádoby, ve které je nasypáno dostatečné množství soli – slouží jako tepelný izolant. Na uhlíku spalujte bobkové listy – známé též jako Vavřín – strom úspěšných a vítězů. Tak projděte celý dům a nevynechejte žádnou z místností, žádné okno, dveře, půdu ani sklep. Dbejte na to, aby se linula vůně z vašeho vykuřování. Je třeba stále přikládat vavřínové lístky na uhlík. S tím se nakonec vraťte do kuchyně a vše položte na podlahu směrem k východu.

Světlo a tma

Lidé Země. Máte na výběr. Je zde mnoho možností, jak žít. Každý svým rozhodováním tvoří takovou realitu, po které touží. Lépe řečeno spíše přechází do takové reality, kterou si přitahuje svým smýšlením. Neboť zde existuje vše, je nutno jen si zvolit. Podobné přitahuje podobné a výše vibrací je rozhodující pro proudění energie, pro tvoření si toho, co člověk chce. Ať již ve smyslu pozitivním a nebo negativním.

Amputace v mentálním prostoru

 
Merkur je retrográdní v Kozorohu, už nějaký čas.  Tím se v myšlenkách, dohodách, komunikaci, úvahách i plánech vracíme zpět k záležitostem již probraným a zdánlivě vyřešeným. Zdánlivě. Myšlení jde velmi ztuha, pomalu a kostrbatě. Merkur je v Kozorohu svižný a pohotový asi jako když venku na mrazu skládáte valník cihel na hromadu s jednou rukou v gypsu. Jen si to představte: kosa, že by psa nevyhnal, pára jde od pusy, v tom tlustým vaťáku se sotva hýbu, jednu ruku v závěsu, druhou se neohrabaně snažím nahmátnout nejbližší cihlu, nedosáhnu, ještě kousek, zalízá za nehty, nepříjemný dotek omrzajících nehtů s cihlou a ku*wa, teď mi to spadlo a prsty přiražené na korbě valníku!!