Můžeme překonat něco negativního, aniž bychom tomu kladli odpor? Tato otázka je projevem mylné představy, která nám někdy i po celý život nedovolí získat, co si přejeme. Člověk se domnívá, že když klade negativitě odpor, zbaví se jí. Bohužel to není pravda. V řadě případů totiž můžeme touženého dosáhnout teprve poté, co se přestaneme protivit.
Duchovní růst není o tom se od něčeho osvobodit, utéci do ústraní, s nikým se nestýkat, neustále meditovat nebo se na vše jen usmívat.
Ani se zbavit emocí a být neustále nad věcí.
To jsou všechno jen pózy, které se mylně pokládají za ten „správný“ přístup, za „správnou“ cestu k osvícení a zvýšení duchovnosti.
Požehnaní sú tí, ktorí sa neboja samoty, ktorí sa neboja ostať sami vo vlastnej spoločnosti, tí, ktorí vždy zúfalo nehľadajú, čo by mohli robiť a čím by sa mohli zabaviť.
Paulo Coelho
Hoci od začiatku roku uplynul len kúsok, mám pocit, že v tomto krátkom období ubehlo snáď sto rokov. Toľko protichodných energií, informácii, extrémov čo sa ľudí, emócii ale aj prírody týka .. 7 na konci roku kosí čo jej príde pod ruku. Ale viete čo, je to dobre, aspoň vieme kto je „čierny a kto biely“. Kto áno a kto nie. Nijaké „uvidíme“ alebo „skúsime to“. Buď to bude, alebo nie. Začíname reštartom, inak, nanovo, od nuly.
Většina lidí, ať už materiálně nebo duchovně zaměřených, si nejvíce cení vlastního zdraví. Jakmile se v jejich životě objeví zdravotní problém, začnou si uvědomovat hodnotu dobrého zdraví a není pro ně nic tak důležité, jako samotné uzdravení.
Stotožňujem sa a súhlasím, vyskúšané osobne + z praxe…od začiatku roku vidieť presne tieto informácie…
Teď je branou do věčnosti. Nauč se odmyslit si pocit své individuální osobnosti. Je dobře žít bez tohoto pocitu. Jde to snadno, když si uvědomíš současný okamžik – TEĎ.
Nebo bytí v TEĎ.
