O emóciach, o ženách

– Emoce přichází z minulosti, zatímco láska a skutečné pocity vznikají v přítomnosti. Když si do každodenního života zatahujeme příliš věcí z minula, láska mizí. Láska se totiž svými úponky chytá přítomného okamžiku.- Momentální tělesné příznaky emoce lze popisovat rozličně: „náhlý pocit paralýzy“, „jako by najednou mezi námi vyrostlastěna“. Bývá to okamžik, kdy se nedovedeme…

Dbanie o seba je našou prioritou

„Ve svém životě máte mnoho věcí, které si nedovolíte neudělat. Nezaplatit účty, nepřijet do práce, nedát najíst dětem, nedodržovat hygienu… Ale co vy sami? Co vaše zábava, potěšení a odpočinek? Proč si dovolujete nedělat věci, po kterých touží vaše duše a tělo? Proč neustále shazujete své potřeby a stavíte nad ně všechno ostatní? Uvědomte si…

SVOBODA JE NAŠE VOLBA

Existují dva typy prožívání. Vnitřní úroveň, náš niterný svět, kde jsme jen my sami se sebou, a pak reakce a odpovědi vůči vnějšímu světu, tedy projevená komunikace směrem ven. Na vnitřní úrovni člověk vytváří buď postoj přijetí, nebo odporu. Dokud jsme uvnitř sebe v rozporu s vnější realitou, pak vytváříme sebedestruktivní programy. Odpor se hromadí…

Viera a dôvera

Čím jsme otevřenější a v intimnějším spojení se sebou samými, tím větší má touhu vylézat z hlubin naše stará bolestivá část, která nám připomíná: jestli zůstaneš tolik otevřená – otevřený a láskyplná – láskyplný, zraní tě to… A jestliže projevíš takovou míru neoddělené lásky, otevřenosti a propojení, bude to pro ně příliš, neboť takovou sílu…

O detstve…

Začíname obdobie rekapitulovania… podstata súčasných problémov má vždy korene v detstve. Co však máme dělat, když už sedí v duši nešťastné dětství, hádky rodičů, výprasky a násilí? Ukazuje se, že dětské vzpomínky velmi aktivně žijí v našem podvědomí po celý život. Jak překonat problémy z dětství? Jak se může budoucí rodič dát do pořádku? Lze…

Nezasahovat, ale zůstat…

Nedržať sa ničoho a nikoho napevno, nechať všetko voľne plynúť bez tlaku a obmedzení. Neočakávať … Tohle byl jeden z mých velmi zásadních milníků, kdy jsem si v sobě definitivně ukotvila, že pracovat na něčem, třeba na odpuštění, je velká past hledání, lpění na jedné straně mince, nedovolení prožít si druhou a útěk od spočinutí,…