Ať už je to spravedlivé nebo ne, lidé, kteří nemají dobré vztahy s rodiči, nebývají bez problémů ani ve svém vlastním dospělém životě. Nepřítomnost přijatelného modelu chování, vnitřní konflikty, nízká sebedůvěra, závislost na tom, co si myslí ostatní, to ještě ani zdaleka není všechna nálož „ublíženého dítěte“. A dokud se nezbaví své ublíženosti a nepřestane věčně někomu něco dokazovat, jeho životní nezdary se budou jenom opakovat.
Mnoho let jsem přednášel sexuologii studentům medicíny Státní louisianské university v New Orleans. V posluchárně, obklopen stovkami téměř hotových lékařů, jsem požádal o dva dobrovolníky k „demonstraci doteků“. Jednomu z nich jsem řekl, aby vzal druhého za ruku a hladil mu ji.
Mnozí rodiče vzdychají: „Já jsem dobrý spořádaný člověk, ale nijak nemohu pochopit, jak to, že mám takové dítě! Nikdy nemarním čas naprázdno, pořád něco dělám. Chci, aby byl pořádný, a on vůbec není rozmazlený, ale zkazili ho kamarádi a škola, to vím určitě.“
L.L.Hayová- Miluj svoj život
Odpustenie sebe i ostatným nás oslobodzuje od minulosti. Odpustenie je odpoveďou takmer na všetko. Ak neplynieme voľne s tokom života, spravidla lipneme na nejakom okamihu z minulosti. Môže to byť ľútosť, smútok, ublíženie, strach alebo vina, stud, hnev alebo odpor, ba niekedy túžba po pomste. To všetko pramení z neschopnosti a neochoty odpustiť, odpútať sa od minulosti a žiť prítomnosťou. Priblížím vám to pomocou nasledujúcich cvičení.
Jestliže máte očekávání ohledně sebe, druhého nebo obecně situace, nemůžete být zcela pozorní. Vaše schopnost být pozorný závisí na tom, zda máte otevřenou mysl, jež je osvobozena od posuzování a očekávání.
„Hodně lidí ve vztahu trpí převážně díky tomu, že od druhého něco očekávají. Očekávají, že když sami často říkají „miluji tě“, bude to říkat i jejich partner a už jim nedochází, že ten druhý to třeba nedokáže vyjádřit slovy, ale za to to projevuje pohledem do očí nebo upečením zatracené bábovky, kvůli které jde do pitomého obchodu koupit kokos na posypání, který jinak k smrti nesnáší, že když oni jsou schopni a ochotni snést druhému modré z nebe, že ten druhý by udělal totéž pro ně.
Co je vnitřní mír? Všichni o něm máme v mysli nějakou představu. Dosáhli jste tohoto stavu mnohokrát – někdy na okamžik, jindy dokonce na hodiny – a tak víte, co to je cítit vnitřní mír. Na cestě růstu se učíte vytvářet si tento pocit nezávisle na okolním dění a nepotřebovat k tomu, aby se lidé kolem vás chovali určitým způsobem.
