Za váš život nemůže být zodpovědný nikdo jiný. Ani vaše rodiče, ani váš partner nebo vaše děti. Ani vaše církev, vaši přátelé nebo váš terapeut. Je to jen a jen na vás. Zdá se vám, že je to příliš ponurá vyhlídka, jež ve vás vzbuzuje pocit osamělosti? Inu, možná že v určitém smyslu to je…
Staršie, ale nutné znovu pripomínať 😉
Na oslavu svých pětačtyřicátin jsem sestavila 45 poučení, která mi nadělil život.
Je to ten nejužitečnější odstaveček, který jsem kdy dala dohromady.
Tento zajímavý článek amerického tréninkového kouče Marca Chernoffa může být i pro vás povzbuzením k nasměrování myšlenek na novou cestu. Zkuste se nad ním zamyslet.
Láska bez úcty nemůže dojít daleko, ani vzlétnout vysoko. Je to jednokřídlý anděl.
Alexandre Dumas st.
Před pár lety jsem si přečetl něco o deníkové terapii Kathleen Adamsové. Její metoda má řadu plus (např. při nalézání tvůrčích přístupů). Ten článek ve mně vyvolal něco jako vnitřní rozhovor, v němž mi vlastní srdce poskytovalo rady. Zapsal jsem si je. Byly to univerzální rady a možná se hodí nejenom mě.
Znáte ten pocit únavy a podrážděnosti, který se vás zmocní po rozmluvě s určitým člověkem? Doteď jste seděla s kamarádkou, pily jste kávu a vedly zábavné řeči … Tak proč ta únava, jakoby vás někdo vyždímal do poslední kapky, proč ta zlost či ukřivděné pocity?
Príležitosti nájsť hlbšie sily vo svojom vnútri prichádzajú, keď sa život zdá byť najnáročnejší.
Joseph Campbell
