Naplňte své srdce láskou
Na lásku reaguje pozitivně celé vaše tělo. Pokud ji budete vysílat vůči svému fyzickému já, je to, jako bychom vám ji vysílali my andělé nebo jiní lidé. Láska je láska, není důležité, odkud přichází.
Na lásku reaguje pozitivně celé vaše tělo. Pokud ji budete vysílat vůči svému fyzickému já, je to, jako bychom vám ji vysílali my andělé nebo jiní lidé. Láska je láska, není důležité, odkud přichází.
Lidé se bojí těch, kteří znají sami sebe. Mají z nich strach.
Ti, kdo znají sami sebe, mají totiž určitou sílu, auru a přitažlivost. Mají charisma, které může vytáhnout mladé lidi z vězení tradic. Osvíceného člověka nelze zotročit, nelze ho uvěznit.
Život přichází ve vlnách, v poučných zážitcích a obdobích vývoje. Dlouho byly ženy vystaveny náladám a názorům mužů. Říkalo se nám, co smíme dělat, jak a kdy. Jako holčičku mě učili chodit dva kroky za mužem, vzhlížet k němu a ptát se: „Co si myslím, co dělám?“ Nemyslím to doslova, ale viděla jsem, že se tak chová moje matka, a takovému chování jsem se tedy naučila. Byla vychována k poslušnosti vůči mužům, takže zneužívání brala jako normu a stejně tak i já. To je dokonalý příklad toho, jak se učíme vzorcům chování.
Energie a dobrá nálada nám pomáhají strávit den činorodě a výkonně. K večeru o sobě dává znát únava, to však je pochopitelné, vždyť den to byl plodný.
Tak, jako se vlna noří do oceánu a přelévá se v jinou, tvůj život běží svou vlastní setrvačností.
Má svůj směr a proud, v kterém změna střídá změnu.
Pokud se bojíš toho, co bude a křečovitě se držíš toho, co je,
budeš žít ve zbytečném stresu a mentálním zmatku.
Gautáma Buddha procházel kolem jedné vesnice, v níž žili protivníci buddhistů. Obyvatelé vyběhli z domů, obklopili Buddhu a začali mu nadávat a urážet ho. Buddhovi žáci se velmi rozzlobili a už už se chtěli pustit s vesničany do křížku, ale Učitelova přítomnost jim v tom bránila. A to, co poté řekl, uvedlo ve zmatek jak jeho žáky, tak obyvatele vesnice.
Sebestřednost a sebeláska jsou slova, která často mohou vyvolávat negativní reakci. Je přece neskromné a egoistické myslet jen na sebe. Je důležité a společensky žádoucí umět dělat kompromisy a myslet i na druhé. Vyplatí se ale tuto zkušenost prozkoumat. Když si dovolíme mít se rádi a myslet na sebe, často zjistíme, že pokud se dostatečně nestaráme o sebe, nejsme schopni se starat ani o ostatní. Dokud nezačneme milovat sama sebe, nemůžeme milovat v plné míře nikoho, protože předtím jsme „plnou míru“ neznali. Kompromisy na úkor vlastních potřeb jsou bolestivé. Se sebeláskou ale vycházejí z pocitu vlastního vnitřního naplnění a skutečné chuti druhému vyjít vstříc.
Dívejte se na proces myšlení jako na vnitřní vizualizaci neomezenou materiálním světem. V myšlenkách se můžete pohybovat dopředu i dozadu. K tomu, abyste vstoupili do světa myšlení, nepotřebujete svých pět smyslů. Totéž děláte, když spíte. Příčina a následek nejsou nutným předpokladem.