Být dobrem, ovládnout svou mysl a žít v přítomnosti.
Tímto jsme v souladu s vesmírnými (Božími) zákony.
Vše ostatní nám poté Vesmír dodá sám.
Zapomeňte dnes na hodinu na své myšlenky izolovanosti. Během té hodiny se dívejte na každého, koho potkáte, jako na člověka, který je s vámi v neviditelném spojení. Zjistíte, že jakmile začnete myslit tímto způsobem, přestanete se na druhé zlobit a nenávidět je, neboť by to bylo, jako byste nenáviděli sami sebe. To, co sdílíte se všemi ostatními, je lidství, a čím méně se izolujte od druhých, tím měně jste náchylní k nemocem, které způsobuje osamělost.
Jak se zdá, jedním z nejhorších omylů, jichž se ve vztahu můžeme dopustit, je automaticky předpokládat, že partner nám dokáže číst myšlenky. A někdy dokonce víme, že to neumí, ale přesto se chováme, jako by to uměl.
Život je cesta. Jeho trasa je v podstatě pro každého stejná, ačkoli startujeme z různých podmínek a s různou zátěží. Každý se narodí, každý zemře, a většina projde celým cyklem od zrození přes dětství, dospívání a zralost až ke smrti.
Abychom se mohli spojit se svou moudrostí, musíme vědět, jak se naše psýcha utvářela, jak byla zraněna, jak byla požehnána. A jak vyléčit to, co brání našemu plnému bytí. Naše zranění a naše požehnání jsou základními surovinami našeho osvícení. Čím vědoměji se jimi zabýváme, tím blíže se dostáváme k naplnění svého duševního potenciálu.
Všichni jsme umělci – všichni máme moc změnit svůj sen
Přišla jsem sem na tento svět jako umělec – všichni přicházíme na tento svět jako umělci. Nerodíme se s paletou barev ani se štětcem v ruce, nemůžeme tvrdit, že všichni dokážeme namalovat překrásné obrazy, jako to dokáží opravdoví mistři. Avšak i tak jsme pořád mistři, umělci – všichni bez rozdílu.
Život žijeme dopředu a chápeme pozpátku.
– Soren Kierkegard