Sviatky smrti

Dušičky, Pamiatka zosnulých, sviatok Všetkých svätých, Halloween – je to o tom istom: s láskou a úctou si pripomenúť tých, ktorí už z tohto sveta odišli, zmieriť sa so smrťou, zamyslieť sa nad konečnosťou a pominuteľnosťou všetkého vrátane seba, akceptovať existenciu „temnej“, desivej, strašidelnej, odvrátenej strany života.

Převzít zodpovědnost za svůj život

„V životě každého člověka bývají chvíle, kdy nám problémy nedají vydechnout. Kdy se zdá, že čas mládí a radosti nenávratně odešel, o tvoji péči už nikdo nestojí, nikdo ti nerozumí a ty nemůžeš najít východisko ze současné situace. Jasně to vnímáme, hlavně když se objeví vážné problémy se zdravím. Vnější svět nám nemůže v ničem pomoci, a když se obrátíme do sebe, zdá se, že v nás není nic mimo hluché pustiny. Pustiny, ze které je nám smutno a jež se často snažíme zakrýt drmolením televizoru.

Jak máme redukovat svou nenávist?

Nenávisti obvykle předchází hněv. Hněv vzniká jako reakce, která postupně přechází v nenávist. Nejprve je třeba vědět, že hněv je negativní. Lidé si často myslí, že hněv je naší přirozenou stránkou, a proto je třeba ho nějakým způsobem ventilovat. Domnívám se, že tento pohled je mylný. Člověk může mít nějaké staré nevyřešené bolesti a strasti z minulosti, jejichž ventilací se s nimi dokáže vyrovnat. To je možné.

Závislosti

Lidé, kteří mají sklony k závislostem – a nejsme to v jistém slova smyslu všichni? – často cítí nutkání utvrzovat se ve vlastní sebeúctě. Snaží se dosáhnout zadostiučinění, co se týče vlastní osoby a práce, chtějí mít klid a ve věcech jasno, často však nejsou schopni adekvátně se stravovat, cvičit nebo i dodržovat pracovní plán.