Na dnes…

K osvícení se nelze dopracovat. Čím víc se o něj člověk snaží, tím obtížnější je cesta. Není žádný způsob, žádná metoda, jak ho dosáhnout. Osvícení se prostě „stane“. Přichází prostřednictvím radosti a blaženosti. Není nutné dosáhnout osvícení. Není to žádný výdobytek, nýbrž poznání. Každý novorozenec  je osvícený, jen mu chybí zkušenost ztotožnění s Já. Člověk se…

Neexistuje jediná správná cesta

Mylný předpoklad, že na všechno existuje jen jediná správná odpověď, je pramenem obrovských neshod a zmatků. Ještě štěstí, že nemůžete tuto mylnou domněnku prosadit násilím, protože to by vedlo ke konci celé vaší existence. Jinými slovy, všechen růst vychází z nových záměrů a myšlenek, které vznikají na základě kontrastů, a zrušení kontrastů by tedy vedlo ke konci růstu. 

Hojnost a pocity štěstí

U většiny lidí pramení chtění ze stavu nedostatku. V mnohých případech chtějí věci zkrátka proto, že je nemají, takže vlastnění takových věcí ve skutečnosti nic hluboko v nich neuspokojí, protože vždy bude existovat něco jiného, co ještě nemají. A tak vzniká nikdy nekončící úsilí pokusit se získat ještě jednu věc (ještě jednu věc, která přesto nebude uspokojivá) do jejich zkušenosti: Chci to, protože tohle nemám. A oni si opravdu myslí, že jejich prázdnota se zaplní tím, že tu věc dostanou. Ale to odporuje Zákonu přitažlivosti.

Nedovol lidem rozhodovat jaký jsi

— Říkal jsi Mistře, že jdyž poznám, kdo jsem, stanu se moudrým. Jak to ale udělat?
—  Pro začátek zbav lidi práva určovat, kdo jsi.
— Jak Mistře?
— Jeden ti řekne, že jsi špatný. Uvěříš mu a bude tě to trápit. Další ti poví, že jsi dobrý a ty se budeš radovat. Chválí tě, nebo na tebe nadávají, věří ti nebo tě zklamou.

Dokud mají právo rozhodovat kdo jsi, nebo jaký jsi, sám sebe nenalezneš. Zbav je toho práva. A mě rovněž.