Hojnost a pocity štěstí

U většiny lidí pramení chtění ze stavu nedostatku. V mnohých případech chtějí věci zkrátka proto, že je nemají, takže vlastnění takových věcí ve skutečnosti nic hluboko v nich neuspokojí, protože vždy bude existovat něco jiného, co ještě nemají. A tak vzniká nikdy nekončící úsilí pokusit se získat ještě jednu věc (ještě jednu věc, která přesto nebude uspokojivá) do jejich zkušenosti: Chci to, protože tohle nemám. A oni si opravdu myslí, že jejich prázdnota se zaplní tím, že tu věc dostanou. Ale to odporuje Zákonu přitažlivosti.

Nedovol lidem rozhodovat jaký jsi

— Říkal jsi Mistře, že jdyž poznám, kdo jsem, stanu se moudrým. Jak to ale udělat?
—  Pro začátek zbav lidi práva určovat, kdo jsi.
— Jak Mistře?
— Jeden ti řekne, že jsi špatný. Uvěříš mu a bude tě to trápit. Další ti poví, že jsi dobrý a ty se budeš radovat. Chválí tě, nebo na tebe nadávají, věří ti nebo tě zklamou.

Dokud mají právo rozhodovat kdo jsi, nebo jaký jsi, sám sebe nenalezneš. Zbav je toho práva. A mě rovněž.

 

Na dnes…

„Když si představím, jak radostné by bylo, kdybych mohla žít svůj život, aniž by mě někdo kritizoval, musím myslet na to, jak bych se mohla cítit harmonicky a příjemně. Ráno bych vstala a věděla, že budu mít nádherný den, protože by mě každý miloval, nikdo by mě nesoudil ani neshazoval. Prostě bych se jen cítila…