„Měli bychom si stále pamatovat, že nejvíce síly a moudrosti jsme získali v dobách největších těžkostí.“
– Dalajlama
„Měli bychom si stále pamatovat, že nejvíce síly a moudrosti jsme získali v dobách největších těžkostí.“
– Dalajlama
Beznaděj. Slovo, které nám nahání strach, vhání slzy do očí a rozbuší nám srdce. Všichni se jej bojíme. Mnoho z nás proto,protože z něj nevidí cestu ven. Neznají řešení. Nevidí paprsek Světla, který by je vyvedl z temnoty …. V poslední době jsem se sním setkávala velmi často. I v osobní rovině. Sdělovali jste mi jej…
Téma očekávání je z hlediska koučinku vděčné i věčné. Opakuje se v pravidelných vlnách a psala jsem o něm v několika z mých předešlých blogů. Zdá se však, že by bylo vhodné o něm znovu promluvit. Proč je ve vztazích tak špatné? Většina z nás by spadala do kategorie „dobří lidé“. Snažíme se žít poctivě, naplno, v souladu…
Dalo by se říci, že potřeba krásy je v pohnuté době, jakou je ta naše, povrchní a zbytečná. Válka, uprchlíci, hrozba finanční nestability dané neúměrným zdražováním všeho. Rodiny i jednotlivci omezují výdaje jen na ty nezbytně nutné a snaží se ušetřit pro dny příští. V tomto kontextu souhlasí. Mám však námitku. Či otázku: Co pro vás znamená…
Možno si poviete, prečo s tým otravujem už teraz, keď je ešte dosť času 😀 Má to význam, veď čítajte 🙂 Jarná rovnodennosť je energetickým začiatkom nového roka. Začína sa nám svetlá časť roka, v ktorej konáme, meníme, riešime, vybavujeme – lebo s jarným obdobím prichádza veľa novej energie, máme správnu podporu hviezd, aktivuje sa…
Pokud člověk nechce nic obětovat, ale naopak krást, potom aby poznal Boží zákony, potřebuje zažít oběti nucené: ztráty, nemoci, nepříjemnosti nebo smrt. Pokud člověk po přečtení mých knih pochopil, že štěstí je v první řadě láska a obětavost, začne v něm silně proudit vnitřní energie. Právě tato energie lásky mu umožní změnit se do hloubky…
Všimli jste si někdy, jak lidé žijí v nejrůznějších světech, které se od sebe radikálně liší? Pro někoho je svět bezútěšné místo plné samoty a ústrků, pro jiného je ten samý svět zdrojem lásky a uspokojení. A ještě pro jiné býval prázdnou pouští, která se pomalu proměňuje v okouzlující oázu.
Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými. V bojovém umění jako je sambo ustoupit nepříteli znamená ušetřit své síly…
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.…