Děkuji ti, Stvořiteli Vesmíru, za dar života, který jsi mi dal. Děkuji ti za to, že jsi mi dal vše, co jsem naléhavě potřeboval. Děkuji ti za příležitost zakoušet toto krásné tělo a tuto báječnou mysl. Děkuji ti za to, že žiješ v mém nitru s veškerou svou láskou, se svým čistým duchem bez hranic,…
Vaše vnitřní vedení vás směřuje k vašemu vyššímu dobru. Jednou z výzev je naučit se rozlišovat mezi vnitřním vedením a povrchními přáními či myšlenkami vycházejícími ze strachu. Cítíte-li, že to, co chcete, vám přinese radost a potěšení, pak to nejspíš bude v souladu s vaším vnitřním vedením. Jestliže se vám vaše přání zdají příliš dobrá, než aby to mohla být pravda, necítíte-li svou touhu v hloubi svého já, pak nejspíš o vaše vnitřní vedení nepůjde. Važte si svého vnitřního vnímání a věnujte dost času detailům. Ptejte se: „Jsem k tomu skutečně veden/a zevnitř? Cítím to jako dobré a správné, nebo je to spíš jen takové doufání?“
Naučte se naslouchat svému vnitřnímu vedení. Po práci s energií a magnetizování si toho, co chcete, vás vaše vnitřní vedení povede tou nejrychlejší a nejjednodušší cestou.
„Své putování za léčením zažíváme prostřednictvím stezky vztahů, protože se sami léčíme prostřednictvím zrcadlení našich zranění, což je jeden ze způsobů spojování s druhými. Máme určité zranění, které vyžaduje uzdravení, potkáme někoho se stejným zraněním a – protože máme před sebou své zranění jako na dlani – jsme schopni své záležitosti vyřešit a uzdravit. Přesně tak by to mělo fungovat, jenže obvykle tomu tak není. Namísto toho si pomyslíme, že s tím druhým není něco v pořádku, a pokusíme se vyléčit jeho, a pak jdeme od jednoho zraněného vztahu k dalšímu a divíme se, proč nemůžeme nalézt někoho, kdo je uzdraven a je celistvý, nebo že na světě pro nás láska neexistuje.
Jeden přítel si mi neustále stěžoval na svou manželku: Je pořád smutná, má protažený obličej, až mám strach přijít domů. Snažím se zabíjet čas tady v klubu nebo v jiném klubu, ale nakonec musím jít domů a tam je ona. Řekl jsem mu: Udělej jednu věc, jenom na zkoušku. Protože je tak vážná a pořád tě sekýruje, neumím si představit, že přijdeš domů s úsměvem.
Buďme vďační za úspech i neúspech. Každá facka od života je dobrá, posúva ďalej.
Majeská J.
Ľudia sú čierni (tí, ktorí reagujú negatívne či vyžarujú smútok) alebo žltí (slniečka, ktoré pochopili, že bude, ako bude, a boli by hlúpi, keby sa neradovali zo všetkého, aj z „nedobrého“). Ale ja som si ich rozdelil ešte na „zrkadlá“ a „učiteľov“. Odvtedy sa mi žije ľahšie.
