Nedeľná chvíľka poézie:-)
Krásny letný deň Vám všetkým, priatelia 🙂
Pozorovat dokážeme jedině,když jsme ve svém středu. Jinak reagujeme a ztrácíme kontrolu, což se děje, když máme strach nebo se zlobíme, žárlíme, jsme frustrovaní nebo jsme prostě v jakékoli z podobných nálad vyvolaných našimi stíny.
Robiť chyby nie je zlé – robte toľko chýb, koľko len môžete, pretože prostredníctvom chýb sa budete učiť. Neopakujte však tie isté chyby znova.
Osho
Jaká vlastně je? Jak se chová? Co potřebuje? Po čem nejvíce touží?
Žena nejvíce touží právě po právu vytvářet si svou vlastní cestu životem. Sebedůvěra a zdravé sebevědomí jsou hlavním a nezbytný nástrojem k dosažení tohoto práva v životě. Když si, začneš věřit, objevíš způsob, jak vyjádřit, kdo jsi a co chceš. Naučíš se, jak komunikovat, aniž bys byla pasivní a lhostejná ke svým vlastním potřebám anebo agresivní a bezohledná k potřebám druhých.
Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co…
Posuzování a odsuzování ostatních lidí
Nám lidem je vlastní neustálé posuzování ostatních lidí. Pomlouváme a odsuzujeme co je jiné-jak paní Nováková špatně vychovává děti, jak špatně vaří, nestará se o manžela, apod. Na základě čeho posuzujeme jiné? Na základě toho, co je dobré a co je špatné. A kdo o tom rozhoduje? Přece dobří lidé. Jenže kdo jsou dobří lidé? Nepochybně si myslíme, že my. Ale co když si to o sobě myslí i ostatní? Kdo má pravdu?
„Dnes můžete odmítnout myslet na negativní věci, říkat negativní slova nebo upadnout do negativního chování. Dnes se nebudete zaměřovat na to, co je ve vašem životě špatně. Dnes budete úsměvem, který někdo potřebuje vidět.“
– Iyanla Vanzant
Říkáme, že toužíme po tom, co nemáme. Když však nahlédneme do své mysli, uvědomíme si, že to, čeho se nám nedostává, vlastně nechceme. Nechceme to proto, že se z nějakého důvodu bojíme to mít. Pokud kupříkladu věříme, že hodný člověk by neměl být bohatý, neměl by oplývat hojností ani přílišným sexuálním uspokojením, buď budeme hodní a chudí, anebo špatní a bohatí. Strach je silnější než hojnost, protože naše přesvědčení tvrdí, že je to špatné. Čím více si stěžujeme, že nemáme něco, o čem se domníváme, že to chceme, tím větší máme ve skutečnosti strach z toho, že bychom to mít mohli. Pokud zkoumáme svůj soubor přesvědčení a úroveň strachu, nejspíš sami sebe klameme ohledně toho, co vlastně chceme.