Príbehy zo záhrobia I.
Milí priatelia, budeme Vám prinášať článočky od našej kamarátky Matildy, z jej zážitkov s mŕtvymi, ale aj s nápovedami pre nás všetkých. Na zamyslenie sa, opravu toho, čo môžeme urobiť ešte za živa.
Milí priatelia, budeme Vám prinášať článočky od našej kamarátky Matildy, z jej zážitkov s mŕtvymi, ale aj s nápovedami pre nás všetkých. Na zamyslenie sa, opravu toho, čo môžeme urobiť ešte za živa.
Téma, které se týká nás všech. Bez rozdílu. Všichni máme kamarády, kamarádky, přátele, známé. Ale jak jsou kvalitní tyto vazby?
Prinášame Vám článok našej kamarátky, dali sme jej pracovný názov Matilda, nakoľko chcela zostať v anonymite 🙂
Když pacient řekne svému lékaři, že „slyší v hlavě hlasy“, lékař ho pravděpodobně pošle k psychiatrovi. Ve skutečnosti však téměř každý slyší ve své hlavě neustále nějaký hlas nebo více hlasů. Je to onen nevědomý monolog nebo dialog, který sice můžete zastavit, ale neuvědomujete si to.
Náš život je tajemstvím. Překvapuje nás každý den nanovo. Nemáme žádný druhý okamžik, jako byl tento. Neprožijeme žádný druhý den jak byl dnešní. Život je premiéra, každou minutu,každý den. Nikdy nebudeme život prožívat tak, jako v tomto okamžiku.
Před třemi tisíci lety to bylo vysloveno Buddhou. Tři tisíce let se drtivá většina z nás z tohoto moudra nepoučila. Kdy to tedy uděláme? Proč to nezavedeme do svého života? Očekávají jen vnitřně slabí lidé.