Beznaděj. Slovo, které nám nahání strach, vhání slzy do očí a rozbuší nám srdce. Všichni se jej bojíme. Mnoho z nás proto,protože z něj nevidí cestu ven. Neznají řešení. Nevidí paprsek Světla, který by je vyvedl z temnoty …. V poslední době jsem se sním setkávala velmi často. I v osobní rovině. Sdělovali jste mi jej…
Téma očekávání je z hlediska koučinku vděčné i věčné. Opakuje se v pravidelných vlnách a psala jsem o něm v několika z mých předešlých blogů. Zdá se však, že by bylo vhodné o něm znovu promluvit. Proč je ve vztazích tak špatné? Většina z nás by spadala do kategorie „dobří lidé“. Snažíme se žít poctivě, naplno, v souladu…
Dalo by se říci, že potřeba krásy je v pohnuté době, jakou je ta naše, povrchní a zbytečná. Válka, uprchlíci, hrozba finanční nestability dané neúměrným zdražováním všeho. Rodiny i jednotlivci omezují výdaje jen na ty nezbytně nutné a snaží se ušetřit pro dny příští. V tomto kontextu souhlasí. Mám však námitku. Či otázku: Co pro vás znamená…
Možno si poviete, prečo s tým otravujem už teraz, keď je ešte dosť času 😀 Má to význam, veď čítajte 🙂 Jarná rovnodennosť je energetickým začiatkom nového roka. Začína sa nám svetlá časť roka, v ktorej konáme, meníme, riešime, vybavujeme – lebo s jarným obdobím prichádza veľa novej energie, máme správnu podporu hviezd, aktivuje sa…
Pokud člověk nechce nic obětovat, ale naopak krást, potom aby poznal Boží zákony, potřebuje zažít oběti nucené: ztráty, nemoci, nepříjemnosti nebo smrt. Pokud člověk po přečtení mých knih pochopil, že štěstí je v první řadě láska a obětavost, začne v něm silně proudit vnitřní energie. Právě tato energie lásky mu umožní změnit se do hloubky…
Všimli jste si někdy, jak lidé žijí v nejrůznějších světech, které se od sebe radikálně liší? Pro někoho je svět bezútěšné místo plné samoty a ústrků, pro jiného je ten samý svět zdrojem lásky a uspokojení. A ještě pro jiné býval prázdnou pouští, která se pomalu proměňuje v okouzlující oázu.
Mnohé ženy se rozhodly ustupovat a podřizovat se manželům nejen navenek, ale i uvnitř. Dialektické myšlení však spočívá v tom, že v našem nitru můžeme uctívat pouze Boha, a nesmíme záviset na ničem lidském. Ustoupit přece neznamená, že se staneme na druhém závislými. V bojovém umění jako je sambo ustoupit nepříteli znamená ušetřit své síly…
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.…
Někdy, když vás zasáhne ta nejkrutější rána, kdy už nemůžete unést více emoční nálože, už nemáte kam klesnout, protože jste právě dosáhli na samotné temné dno, najednou jakoby do vás zeshora udeřil blesk, díváte se na celou situaci, která je tak absurdní, že už ji vaše mysl nemůže nijak pobrat a vyhodnotit, nemůžete se s…