Člověkem se stáváme, až když se zamýšlíme nad vlastními činy..
Od narození se učíme věcem kolem nás. Vnímáme, pozorujeme, snažíme se napodobovat to, co vidíme u rodičů. Všechny jejich vzorce, myšlení, směrování. Nasajeme to do sebe jako houba. V naší mysli se to vše uloží pro pozdější život. Všechno co jsme viděli, slyšeli a na co jsme si hráli, se nám poté promítá do našeho života. Něco se začne projevovat už v mládí, něco později. V podstatě všechno nás učí jen naše instinkty, které jsme dostali při narození.
