Falešné já

Slovo „JÁ“ představuje největší omyl i nejhlubší pravdu, podle toho, jak je použito. V běžné mluvě je to nejen jedno z nejpoužívanějších slov (společně s odvozenými tvary mě, mně, mi, moje a sám), ale také slovo nejvíce zavádějící.

To, jak se slovo „já“ běž­ně používá, dokládá základní omyl, hrubé nepochopení toho, kdo jsme. Dává nám falešný pocit identity, tzn. ego. Albert Einstein, který viděl hluboko nejen do podstaty prostoru a času, ale i do lid­ské přirozenosti, tuto iluzi nazýval „optická iluze vědomí“. Faleš­né já se pak stává základem pro interpretaci, nebo spíše nesprávný výklad reality a všech myšlenkových procesů, vazeb a vztahů. Vaše realita se pak stane odrazem základního omylu, od kterého všechno odvozujete.

Na dnes…

„Než někoho odsoudíš, obuj si jeho boty a přejdi jeho cestu, přejdi jeho minulost, okus jeho slzy, zažij jeho bolest, radost, přejdi roky, kterými prošel on, klopýtni na každém kameni, na kterém klopýtl. Za každým klopýtnutím vstaň a jdi dál tak, jak to udělal on. A až potom můžeš chování druhých soudit a tvrdit, že…

Život není logický

Mnozí lidé si myslí, že upustit od svého stresu a odevzdat problémy ze svých rukou znamená problémy ignorovat nebo předstírat, že nejsou. Tak to ovšem není. Když povolíme otěže, uvolníme se a přestaneme vehementně zasahovat do situace, v níž nenacházíme žádné východisko, pak teprve tato situace dostane prostor ke svému vývinu a k vyřešení. 

Špatně, špatně … a pravda

Jennifer Hoffman

Nedávno jsem vedla poměrně vzrušenou debatu s přítelkyní, která se mě pokoušela přesvědčit, že se ohledně čehosi pletu. Byla dost podrážděná, že s ní nesouhlasím, protože – co se mě týkalo – jsem se nemýlila. Já jsem se nesnažila ji přesvědčovat o tom, že mám pravdu, tolik, jako ona přesvědčovala mne. Nešlo o to, zda je něco správně či špatně, šlo o ,,pravdu“. Kdykoliv se v určité situaci vyskytne nějaké ,,správně“ nebo ,,špatně“, jde ve skutečnosti o pravdu a o to, čí pravda je ta pravá.