Největší vzpoura všech dob

Překládám poselství, které se šíří po francouzském webu. Hluboce s ním souhlasím a připojuji se. Prosím, šiřte dále.

Největší vzpoura všech dob. Anonymní dopis.

Francie, 16. 8. 2009

(Kdokoli by chtěl vydávat tento dopis za své osobní dílo, nechť je pokládán za lháře. Kdokoli by na něm změnil třeba jen čárku, nechť je nazván falsifikátorem. Kdokoli by ho použil pro řízení skupiny lidí, nechť je označen jako usurpátor.)

Všichni chceme růst a učit se!

Nejsme-li naplněni svým vlastním životem, nejsme-li nadšeni svými možnostmi ani tím, jací jsme, dříve či později se něco stane. To „něco“ nám většinou vysvětlí, že jsme se měli ocenit za to, co jsme měli, a na tom pak postavit svůj další růst. Svojí budoucnost si totiž tvoříme svojí přítomností. Jsme-li nespokojeni dnes, tlačíme svoji nespokojenost před sebou a vytváříme si ji i potom….

Na dnes…

Celý vesmír se musel spojit, aby jste se mohli narodit. Každá hvězda a planeta byla ve svém postavení a dodala svou energii v okamžiku vašeho zrození. Možná si to ani neuvědomujeme jaký to byl dar, kdy naše duše vklouzla do těla (nebo naopak). Jsme tady a teď, se svým posláním být a odkrýt iluzi, že…

Do nového mesiaca…

“Proč se zbavovat minulosti, Babádží? Copak v ní neuchováváme vzpomínky na své blízké?! “Nač uchovávat vzpomínku na své blízké? Uchovávej lásku, ne vzpomínky. Udržuj ji při životě v přítomnosti.  Minulost Ti brání, abys byl tady a teď. “A kde začít?” “Od této chvíle žádné myšlenky na minulost, na minulý život. Napiš to. Ať nese papír…