Když jste byli malí, měli jste své místo, kam jste chodili, kde jste mohli být sami? Mohl to být roh pokoje, místo v přírodě, o kterém nikdo nevěděl. Toto místo nazývám nadčasový prostor. Je to místo, kam si chodíme odpočinout, nabít se energií, kde se cítíme „jako doma“, kde je všechno v pořádku a kde můžeme být tím, kým jsme. Je to místo, kde se setkáváme s vyšším Já a kde zažíváme pocit „být tady a teď“.
Vaše city jsou čistá energie, jako sluneční paprsky. Také touží se projevit a rozprostřít. Potlačované pocity vytvářejí fyzické stavy, jako je únava, podrážděnost a závislost. Proto se dnes se svými pocity spřátelte. Ctěte je všechny, i ty, které vám vadí, a uvědomte si, že každý z nich má Božský důvod své existence. Pokud se všemi svými pocity a city soucítíte a respektujete je, můžete čerpat z jejich síly.
Mnohí si myslia, že ich život musí mať nejaký veľký cieľ. Musia niečo obrovské a dôležité dokázať. No svet sa skladá z maličkých nenápadných bytostí, ktoré vytvárajú radosť, pokoj, dávajú ľuďom istotu.
Zkus na chvíli zpomalit své tempo a spojit se s tím, co je v tobě ženské, co tě vyživí a nechá tě odpočinout. Dnes je den, kdy na chvíli zastav svou snahu a silnou vůli a nech se vést do vnitřního světa, kde můžeš na chvíli úplně vypnout. Jen si představ, jak ti žena v…
Posuzování a odsuzování ostatních lidí
Nám lidem je vlastní neustálé posuzování ostatních lidí. Pomlouváme a odsuzujeme co je jiné-jak paní Nováková špatně vychovává děti, jak špatně vaří, nestará se o manžela, apod. Na základě čeho posuzujeme jiné? Na základě toho, co je dobré a co je špatné. A kdo o tom rozhoduje? Přece dobří lidé. Jenže kdo jsou dobří lidé? Nepochybně si myslíme, že my. Ale co když si to o sobě myslí i ostatní? Kdo má pravdu?
Po většinu svého života jsem žila ve zvláštním stavu uvěznění vnějším okolím. A jsem si jista, že přesně takovýto život probíhal u většiny z vás. Zprvu to byli rodiče a jejich manipulace a ovládání, poté učitelé ve škole, následně kamarádi a známí a v neposlední řadě partneři a děti.
Gerti Samel
Něco nového a lepšího se může podařit pouze tehdy, kdy je to staré skutečně zpracováno a vyřešeno. Teprve s odpuštěním se můžeme osvobodit od toho, co nám bylo způsobeno. Osvobodí nás to nejen duševně, ale zbavíme se také mnoha nevysvětlitelných tělesných potíží, které se dostavují, pokud něco někomu zazlíváme.