Prijatie…
Vzdát se snažení i úsilí a přijmout NIC, že nejsem nic a nikdo, bývá velkou výzvou. Nezaplňovat již žádnou prázdnotu a nenaplněné potřeby z dětství jakoukoli náplastí, ale říct DOST – teď jsem dospělý a beru za to veškerou zodpovědnost, už nemusím plnit žádnou prázdnou díru, o nic se snažit, usilovat o to někým se stát, aby to přineslo uspokojení mě, nebo lidem, kteří mi celoživotně zrcadlí mé rodiče.