Jsme úspěšní, i když jsme „nic“ nedokázali…

Je to jen patologický úhel pohledu. Naše společnost nám do našeho životního programu vkládá jednu velice nepříjemnou věc. Už od malinka nás programuje k tomu, abychom byli úspěšní. Už když vyrůstáme, chtějí maminky, aby jejich malé děti byli nějak neobyčejné. „Ten náš už v 9 měsících chodí“ se rádi chlubí a myslí si, že je zrovna jejich dítě výjimečné a ne jen tím. Ve školách se žáci hodnotí takzvaným průměrem, kdo má průměr horší, je prostě horší žák. V zaměstnání pokud ničeho nedosáhnete a nevyděláváte lepší peníze, nic neznamenáte.

Nič nie je náhoda- alebo- nechajme sa unášať prúdom

Všemocné podvědomí.
Věříte na náhodu? Žádná není! Díky svému omezenému vědomí často přehlédneme i jednoduché zákonitosti, kterými se řídí náš osud. Souvislosti ve větším měřítku už nepostřehneme vůbec. A tak se někdy řítíme do událostí, které pro nás mají velký význam právě teď, v tomto bodě cesty osudem a říkáme tomu náhoda.